Vyhledávání


Naše cíle a koncepce pro sezónu 2011/2012

Základní pravidla aneb koncepce týmu

Základní pravidla

  • Do kabiny při veškerých týmových akcích mají přístup pouze hráči a realizační tým (pokud trenéři neurčí jinak).
  • Přístup na hrací plochu, včetně prostorů za oběma brankami a pomezními čarami mají jen hráči a realizační tým.
  • Rodiče a příbuzní se zdržují výhradně v prostorech vyhrazených divákům na tribunách a mimo hrací plochu.
  • Hráči se řídí výhradně pokyny trenérů.
  • Je třeba neustále motivovat hráče i v rodinném kruhu k příkladnému přístupu (dodržování základních pravidel slušného chování) a nasazení při všech týmových akcích včetně tréninků, k neustálému zvyšování herní výkonnosti a připravenosti
  • Před sezónou je každý hráč povinen podstoupit lékařskou prohlídku u dětského lékaře (od příští sezóny 2010/2011 – hromadná prohlídka u sportovního lékaře /zátěžový test, měření somatických indikátorů, prohlídka správného držení těla apod.).
  • Klubové příspěvky a jiné platby (soustředění apod.) je třeba hradit dohodnutým způsobem a v předem stanovených termínech.
  • Každý hráč by měl dodržovat základní pravidla i mimo hřiště („morálku“, což je určitý souhrn pravidel a norem), a to především ve škole – otázka slušného chování, dobrých známek, plnění si svých povinností (psaní úkolů, příprava učení) a dalších nezbytných věcí s tímto pojmem spojených. Od příští sezóny 2010/2011 bude každý hráč nosit k nahlédnutí trenérům svoje hodnocení (známky, poznámky), a to vždy na konci příslušného měsíce. Protože „trenér“ není jen trenér, ale je to i referent, vychovatel, motivátor, důvěrník, informátor, a proto je (bude) naší prioritou kluky rozvíjet i po těchto stránkách.   

Zodpovědnost realizačního týmu

  •  Trenéři a celý realizační tým zodpovídají za celkové vystupování hráčů, za jejich herní projev a výsledky v utkáních.
  • Trenéři zodpovídají za veškeré organizační zajištění a celkový správný chod mužstva.
  • Podmínkou všech těchto náležitostí je vzájemná spolupráce všech členů realizačního týmu včetně perfektní komunikace s rodiči.
  • Realizační tým je přístupný k jakékoliv věcné diskusi (ze strany samotných hráčů, rodičů a jiných kompetentních lidí k tomu určených), protože SPRÁVNÁ A DOBRÁ KOMUNIKACE (v tomto období hlavně s rodiči) je „základním stavebním kamenem“, bez ní bychom se neobešli.
  • Zveřejňování veškerých aktuálních informací na webových stránkách mužstva (nominace, hodnocení apod.).

Hráči (nominace, docházka, povinnosti)

  • Hráči jsou povinni dodržovat pokyny trenérů, kázeň a disciplínu, dle požadavků realizačního týmu, jinak je čeká speciální forma trestů, která bude zveřejněna v kolonce TRESTY.
  •  Nominaci určují trenéři po vzájemné dohodě (při nominaci berou trenéři v úvahu zejména momentální výkonnost hráčů, účast a přístup k tréninkovému procesu, dále přístup a nasazení v jednotlivých utkáních).
  • Možnost účasti na turnajích nebo utkáních pro nenominované hráče s cílem upevňování soudržnosti v týmu.
  •  Nutnost řádné omluvy absence hráče ještě před začátkem tréninku, turnaje nebo utkání (formou SMS, e-mailu, telefonicky nebo přes web); po požádání možnost nahlédnutí do docházkových listů.

Naše koncepce (co, jak, proč)

Pro úspěšné vedení týmu, vedle předpokladů z oblasti fotbalové specializace, jsou důležité i tyto pedagogické, psychologické a sociálně-psychologické dispozice:

  • Schopnost vytyčit cíle, které jsou splnitelné.
  • Uplatňovat stejná kritéria při hodnocení hráčů.
  • Udržovat přiměřený odstup od hráčů (ale nevylučující vytvoření pozitivních vztahů a vzájemné důvěry).
  •  Schopnost neustálé komunikace (s hráči a rodiči).
  • Uplatňovat umění naslouchat druhým.
  • Využívat všech prostředků k vytvoření „týmového ducha“.

(Votík, 2005)

Výčet nejzákladnějších cílů sportovní přípravy ve starší přípravce (9 - 10 let)

  •  výchovné a zdravotní cíle: pokračovat a navazovat na cíle uz předchozí etapy (čistota, hygiena, význam otužování, správné držení těla)
  • učit se skupinovému chování (pomáhat a respektovat)
  • utvářet psychické vlastnosti (soutěživost, ctižádostivost, překonávání pžekážek)
  • „fair play“ soutěžení
  • pokračovat v zásadách spolupráce mezi spoluhráči, dosáhnout cílů ve hře společně, umět ohodnotit svůj herní výkon
  • klíčové období ve zdokonalování dovedností (vytvořit základnu pro další vývoj), zdokonalování naučených dovedností v základních, jednoduchých kombinacích, HČJ (obranné a útočné) spojovat v pohybové řetězce 
  • zaměřený a cílený trénink na nácvik a zdokonalování herních dovedností (učení probíhá ve hře, nechat kluky rozhodovat samostatně)
  • podporovat samostatnost a aktivnost
  • všestranná stimulace pohybových schopností (zejména rychlostně-koordinačně-výbušných); spojovat je s různými dovednostmi
  • základy (opakuji - pouze základy) taktického jednání v útočné fázi, v obranné fázi, usměrňování rozestavení hráčů, základní návyky součinnosti
  • pokračovat ve VŠESTRANNÉM POHYBOVÉM ROZVOJI (doplňkové sporty)
  • navázat a rozvíjet získanou úroveň aerobní kapacity + zaměřit se na rozvoj alaktátové kapaciy spolu s výbušnými starty
  • nácvik základních standardních situací !
  • pomalu začít s cíleným tréninkem brankáře (střídat hráče)
  • podněcovat kluky k  co nejrychlejšímu a nejefektivnějšímu rozhodování (zbytečně je neučit hrát zpět ke své brance)

Obsah sportovní přípravy mladší přípravky (9 - 10 let)

  •  pokračovat a navázat na zdokonalování se v základních herních dovednostech v různých obměnách (důraz na vnímání více podnětů okole sebe)
  • herní činnosti jednotlivce: útočné + obranné, nácvik přihrávání (přímým nártem, „placírkou“; na kratší, delší vzdálenost (po zemi, vzduchem), vedení a obcházení soupeře - (slalomy, překážkové dráhy, další druhy kliček), zpracování míče na místě - do pohybu (vzduchem, po zemi - různými druhy jako "placírkou" nártem, podrážkou apod., střelba ve všech směrech (na přesnost, po přihrávce, po souboji, střelecké soutěže nebo třeba střelba ve hře 2:2, 3:3 apod.), hra hlavou + obranné herní činnosti (nejvíce v průpravných hrách či v herních cvičeních - důraz na obsazování hráče s míčem a bez míče, odebírání míče)
  • tyto dovednosti zdokonalujeme bez míče (výběr místa - pomocí různých pohybových her) a s míčem nebo s více míči s různými doplňkovými úkoly; pokud to zvládnutí dovedností dovolí, spojujeme je v tzv. složitější „pohybové řetězce“ (např. vhazování – převzetí vedení – střelba)
  • jednoduché herní kombinace (útočné - založené na přihrávce a výměně místa, kombinaci "přihraj a běž" zakončené střelbou, obranné - vzájemné zajišťování - základy)
  • zařazujeme především nejrůznější druhy průpravných a herních cvičení (na rozvoj vnímání prostoru, schopnosti orientovat se, k uplatnění naučených herních činností v nejrůznějších kombinacích s především koordinačními (orientace, rytmičnost, reakce apod.)  a rychlostně-silovými (rychlost reakce, rychlost akcelerace, startovní rychlost formou tzv. alaktátového neoxidativního krytí /bez přístupu kyslíku/, dále výbušnost, silová cvičení - úpoly) cvičeními
  • nejdůležitější část přípravy tvoří především průpravné hry (4:4) nebo malé herní formy fotbalu (zejména 4:4, 3:3, 2:2, 1:1) na menší ploše s menšími brankami a menším míčem (vše by mělo směřovat k ději samotného utkání); v těchto hrách můžeme nejvíce uplatnit zdokonalování techniky, opakovat různé herní situace a volit různá řešení dle kreativity jednotlivých hráčů; řešíme úkoly typu: co dělat, když má soupeř míč nebo když máme míč v držení my; průpravné hry můžeme hrát různými systémy (např. turnajovými) při různě obměněných a upravených pravidlech (více se zaměřit na změnu těžiště hry)
  • stimulujeme opět nejvíce aerobní kapacitu - tzn. obecnou vytrvalost, která podmiňuje trénink za přístupu kyslíku – bez tvorby laktátu ve svalech (především průpravnými hrami delších časových úseků /5-10 minut/, ne však nějaká „stereotypní kolečka“, dále drobnější pohybové hry pro rozvoj obecné vytrvalosti + alaktátové zatížení (do 15 s), a to především specificky 
  •  technika základních pohybových činností (chůze, běhy, skoky (švihadlo), poskoky, převaly, přetahování, akrobacie, rovnovážná a balanční cvičení s použitím nejrůznějších pomůcek - např. bosu, kladiny a jiné), dále malé pohybové hry na rozvoj těchto činností (možnost využití tzv. motoricko funkční přípravy /MFP/- zpevňovací, podporová, rotační, visová, rovnovážná, reakční a jiná cvičení)
  • nácvik základních standardních situací (vhazování z hlediska útočné a obranné fáze, rohové kopy, přímé a nepřímé kopy, pokutové kopy - celkově návod na správné řešení /jednoduché signály/ apod.)
  • začátek systematického tréninku brankáře + důraz na střídání hráčů na různých postech včetně brankáře
  • provádění doplňkových sportů (gymnastika, atletiká cvičení, házená, street basketbal, plavání, florbal, lyžování, bruslení, kreativní hry apod.)

Co by měl umět (vědět) hráč ve věku 9 - 10 let?

  • znát základy hygieny a postředí
  • utvářet psychické vlastnosti (soutěživost, ctižádostivost, překonávání pžekážek)
  • zpracovat míč i pod větším tlakem různími způsoby (dostat jej pod kontrolu a navázat na další herní situaci)
  • vedení míče se změnami směru, obejít protihráče i složitějšími druhy kliček 
  • správně se pohybovat a přibližovat k míči pro jeho snadnější práci
  • přesně přihrávat na všechny druhy vzdáleností (po přihrávce dobře a pohotově vytřelit - i pod tlakem)
  • obsazovat hráče bez míče a s míčem, odebírat míč předkočením
  • naučené dovednosti spojovat v tzv. “pohybové řetězce“ a útočnou akci zakončit střelbou
  • ve hře se naučit základní prostorové orientaci (pohybovat se v prostorech kde má, reagovat na různé podněty apod.)
  • spolupracovat ve skupinách v základních útočných i obranných kombinacích 
  • využívat své vlastní kreativní řešení (kluky za to nekárat a nechat jim více volnosti)
  • správně řešit základní standardní situace

Co by už neměl dělat (v 9 - 10 letech)

  •  shlukovat se u míče (bez zásahů trenéra)
  •  nakopávat míče jen tak někam
  • „nevidět jen míč“ a podle toho bezhlavě konat nesmyslné věci (kličky před svou brankou, vedení míče směrem ke své brance, odebírat míč svým spoluhráčům apod.)
  • vybíhat netakticky a prudce proti soupeři s míčem  
  •  přisedávat si  na zem po přihrávce nebo střelbě

Výše uvedené poznatky jsou tedy vlastně naše CÍLE a ÚKOLY minimálně pro tuto sezónu 2010/2011.

 

               Stejně tak jako tomu bylo v minulé sezóně, tak je tomu tak i v této nadcházející 2011/2012. Do základních cílů pro tento ročník bychom tedy zařadili částečně i diagnostickou činnost, která by měla být pro každého trenéra velkým přínosem pro samotný trénink a jeho plánování (v této sezóně se jedná o přímé a nepřímé pozorování a nasledné stručné vyhodnocování na trénicích, či soustředěních, dále  jednoduché rozhovory s kluky, jednoduché dotazníky, analýzu dokumentů /obecných ukazatelů/ a /specifických ukazatelů – jako je analýza předchozích TJ, utkání aneb co bylo špatně, co by se mělo změnit, kde je příčina apod./ a především testování a měření /tělesných indikátorů, kondičních indikátorů a částečně i motoricko-herních indikátorů/ ).V tomto ročníku půjdou kluci opět na speciální měření, a to formou základní sportovní zdravotní prohlídky, kterou každý hráč bude muset bezpodmínečně absolvovat v podzimní části 2011. Prohlídka bude zajištěna klubem FK BB (trenéry MINI 2002) v hromadné formě - více info bude později.

Co se týče obecnějších cílů (spíše dlouhodobějších)

  • Mužstvo se snažíme budovat s cílem zajištění plynulého přechodu z „kategorie do kategorie“.
  • Jedním z cílů je také zajištění maximálně efektivní vzájemné komunikace mezi rodiči a realizačního týmu.
  •  Nejdůležitějším cílem je však pro nás nechat kluky „hrát a hrát“, nesvazovat je taktikou, aby se mohli fotbalově rozvíjet, dovolit jim kličky, vystřelit a projevit svůj osobní talent. Je velkou chybou, že cílem mládežnického fotbalu je jen vyhrávat, protože mladí hráči se potřebují komplexně zdokonalovat i v utkáních, zlepšovat své herní dovednosti v podmínkách utkání a nemyslet jen na vítězství, které je mnohdy v očích rodičů základním mottem proč jejich kluk fotbal vůbec hraje.
  • Poté samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na základní cíle obecné sportovní přípravy dětí (Perič, 2004), které jsou: 1. Nepoškodit děti, 2. Vytvořit u dětí vztah ke sportu jako k celoživotní aktivitě a za 3. Vytvořit základy pro pozdější trénink.